Jeho životem prošly dějiny téměř celého 20. století a počátku 21. století. Za války byl totálně nasazený v někdejší židovské továrně, v jejím závěru stál v Praze na barikádách a po osvobození pomáhal při opravě Míčovny Pražského hradu. V roce 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha. Od sedmdesátých let pracoval na opravách sgrafitové výzdoby fasády zámku v Litomyšli. Po sametové revoluci věnoval Václavu Havlovi sochu Ifigenie a po smrti prezidentovy ženy Olgy Havlové upravil jejich rodinnou hrobku na Olšanech. Udělal pomník obětem komunismu na pražském Petříně i sochu pro pietní místo Milady Horákové. Jeho sochy a reliéfy jsou zastoupeny v Národní galerii v Praze a v mnoha českých a zahraničních galeriích a soukromých sbírkách. Stálá expozice jeho díla je ve sklepení zámku v Litomyšli.